Nebudu skrývat již tak skryté tušení, vás, heboučkých čtenářů. Je to pravda planoucí, zapomněl jsem heslo. Jak sem, tak i jinam. Ale stejně se nic moc nestalo, těch pár olepených zvířátek, zaslepených otvorů a stažených hrušek nestojí za pozornost.
Víte jak se říká, že skutečná realita není ani zdaleka tak důležitá, jako ta kterou si podáte nitrožilně. S tím nelze než souhlasit, dávám tedy všanc svůj důkladně budovaný obraz radikálního rebela s intelektuální duší a rozervaným kaďáčkem a začínám vytvářet nový fluffy-nihilisticky rezignovaný. Za půl roku dám vedět, jestli nebude alespoň jedna 27, tak končím definitivně a bude ze mně krteček.